Rozloučení.. :-(

Autor: Bin (29.07.2010)



To snád néjní móžný. Furt někdo cárá po Rakouskách, Rabštejnách, Ádrách a poslední, kdo se tady vytasil s příspěvkem je Vikoš. To mě poser.
Jelikož mě to irituje, podělím se s váma o svůj smutek. Dovolte, abych se touto formou rozloučil se svýma milovanýma lezačkama – Ádrovýma speciálama, který se mnou prošly mými začátky ( kdy jsem býval ještě odřenej ) a dokonaly až o víkendu 9. – 11. 7. 2010.
Z Restdaye mi poslali úmrtní oznámení ( „…nejde opravit – shnilé…“ ) a od té doby se s touto skutečností pomalu smiřuju.
Ale že to byl hrdinskej odchod z lezecké scény. V sobotu, jenom tak na rozpink, vynesly mě lezajdy na vrchol Papouška cestou Krvavé spárky VIIc a protože měly tu správnou provozní teplotu, prošly se ještě SV stěnou Zeuse, cestou Hromová taky za VIIc. Potom se chvilku nosily v batůžku a to při hledání Persefony, na kterou vede Ruční spára VIIa *. Cesta byla obsazená, Tak jsme s lezkama a s Majklem vyvzlínali na Hádes, ale co to bylo za cestu, čjórt znájet. Ale něco za VI. Cestou na koupačku, pivínko a muziku do Tunelu se mojim nebožkám podařilo vytlačit mě Polickou cestou na Elišku.
Neděle začla ( když nepočítám snídani a vzívání boha Kaku ) pomalu, Severní cestou na Dafné. Pohůdkové VIIa, vhodné pro dámy a dospívající dorost. Poslední vylezenou cestou mojich „speciálek“ byly Hubený ruce VIIa ( VIIb ) na Ratejnu, a tam ze sebe – holky moje - vyždímaly poslední síly. A ani to nestačilo, do širočinky ( je to vypečeny VIIa ) nad kruhem musela moji pravou oblíbenkyni vystřídat mladší kolegyně Mjůra.
Všechny cesty jsme spolu vylezli jediným regulérním a správným pískovcovým stylem a to stylem BRUM. Čili Bez RUkavic a Mádža.
Nikdo už mi vás nevrátí, s žádnyma to už nebude takovy, jako s váma, lezačky moje . Zůstanou jen vzpomínky. No jóóóó, jak říká starej Pižduch : tak život chóda.
Tož v Ádru ……
ZDAR JAK SVIŇA
Bin

Komentáře

Bin (21.09.2010 v 9:56)
Leošku drahý můj... před předchůdci a klasiky na sto metrů smekám a klaním se tak hluboce, že by mi i pštrosi záviděli. Já jsem holt jsem srágora.
I když poslední dobou to byla asi cerlkem odvaha, obout si něco takovyho.
A pro Pána H.V.Faggiča : MÁDŽA je Mummeryho praprabába, kterou spálili na bílej popel a skoro všem se dodneška lepí na prsty...

Leoš (11.09.2010 v 14:30)
... jéžiš, to prožíváš, přechůdci k tomu nic takovýho nepotřebovali ...

Faggič (25.08.2010 v 10:43)
Gdo to je ta Mádža?

Cube (11.08.2010 v 18:21)
Co se divíš?!!! Takový nápor, to zlomí každýho... a v takovým vedru. Je to nerozum! Kdyby jsi je více šetřil a vysedával s nimi více u píííva, mohl jsi se s nimi pořád laskat v pohodových pětečkách. To ty ale ne! ...máš co jsi chtěl! Dobře ti tak, plantážníku! Teď jsi dospěl k saskému stylu BELERUM...hehe :-D

Vikoš (09.08.2010 v 8:15)
Kua, tož až na věky Džízas, budiž jim písek lehký.

Robert (02.08.2010 v 8:59)
Upřímnou soustrast.
Každej tam jednou musí :)

Burda (30.07.2010 v 15:42)
...věnuju jim minutku ticha :)

Fotky k článku


Přidat fotky

Přidat komentář
*
*

Pole označená * je nutné vyplnit.