Paklenica - říjen 2007

Autor: Pájka (Papája) (10.11.2007)

Původně z šestičlenné výpravy jsme zbyli čtyři: já, Jaroušek, Káma a Břízka. Nenechali jsme se zvyklat nepřízní počasí a vyrazili jsme. Sice byli někteří z nás trochu zaskočení, když jsme v Chorvatsku spatřili sníh, ale nakonec jsme ničeho nelitovali. Až na jednu noc a dopoledne bylo krásně a sluníčko!
První den jsme vyrazili do skal rozvážně kolem oběda. Vydali jsme se všichni čtyři na cesty hned napravo parkoviště. Já jsem s Jarouškem vylezla Dreaming the lost friends 6a+ 100m, kde v nejtěžší délce byl sokol se zajímavým výlezem. Kluky jsme fotili v cestě vedle nás: Faulenzer 6b+ 100m, v nejtěžší délce Břízka ani nedýchal a krásně to vykrauloval nahoru.
Druhý den jsme se do skal vydali taky až po obědě, protože večer a dopoledne pršelo. Tak se někteří učili, jiní se flákali nebo luštili sudočku. Naštěstí foukat silný teplý vítr a my mohli jít objevovat sektor C – Crljenica, který se nachází po levé straně kousek za hlavní bránou. Přístup nebyl zrovna příjemný: 30min nahoru přes les, šutry a suť. Jen škoda že nevíme, co jsme lezli. Já s Jarouškem jsme přelezli asi třídélkovou cestu s nejtěžší první délkou a Břízka s Kámou se pustili do převisu.
Na třetí den nám nastavil Káma budík na 6:50. I když se nám moc ze spacáků nechtělo, vydali jsme se do Anči! Jaroušek s Břízkou na Velebitaški za 6a+ 350m a já s Kámou na Klin 6c+ 350m. Začínali jsme kolem 10h. Škoda že jsem neposlechla rady starších a možná trochu zkušenějších a lezla jsem s batohem! První dvě délky jsme vylezli souběžně. Šestkovej traverz byl vypečenej. I pětky se mi zdály s batohem těžky a lezení na mokré skále se nám moc nelíbilo. Klíčovou délku Káma přehopsal s prstem v nose a mě dost pomohl na horu. V jedné délce nás předběhli Němci, naštěstí, aspoň jsem si dali tatranku a vydechli, abych to vůbec dolezla. 5c byl převis a dlouhej sokol a poslední délky byly za odměnu lehky. Dolezli jsme kolem 17:30. Při sestupu jsme snědli úžasny Kámovy řízky a hned jsme ožila. Jaroušek s Břízkou nás už čekali v kempu, páč to jsou rychlíci a vylezli to asi za 5h!
Čtvrtý den byl odpočinkový. Dlouho jsme spinkali a do skal jsme dorazili až kolem 14h. Kluci se rozhodli pro sportovky a já a Jarouškem jsme úspěšně zdolali Ča je od Draga je od Draga 6b+ 120m. První 3 délky byly jednoduchy pětky a v 6b+ jsem se smířila s tím, že jsem krátká na to jít z madla do madla, a na několikátý pokus jsem to přelezla. Jaroušek to za mnou vyfuněl a mohlo se jít na večeři.
Pátý den jsme vyrazili do skal kolem 9h. Káma a Břízka šli na Stup a my jsme nalezli do Slovenski 6a 200m. Bohužel jsem se úspěšně ztratila v 5. délce, tak jsme to lezli dost dlouho. Kluci stihli sbalit stan a nachystat jídlo, pak jsme se dobalili a už jen cesta domů.
Aby to nevypadalo, že jsme jen lezli! Večery jsme trávili u vínka a porážela jsem staříky a mladíka v žolíku, až musel Jaroušek za trest umývat nádobí! Dokonce nás poctil svou návštěvou Víťa s Palcem.
Tak to byl stručný popis naší říjnové Paklenice...

Komentáře

Bubák Karel | MAIL (13.11.2007 v 9:02)
Veliká krása! Díky za článek a gratulace k přelezeným cestám.

Bubák

Fotky k článku


Přidat fotky

Přidat komentář
*
*

Pole označená * je nutné vyplnit.

Akce

Články

Ostatní

Správa stránek